Hlavní stránka > Výsledky hledání: keywords:"fluid-rock interactions"
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Mechanizmy frakturace a vzniku žil na ložisku Mokrsko
 Švagera, Ondřej ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Lokalita Mokrsko-západ se nachází ve štolovém komplexu Josef a z větší části zasahuje do výběžku tělesa sázavského tonalitu náležícímu do oblasti středočeského plutonického komplexu jižně od Prahy. Rovněž se oblast nachází v rudním revíru zvaném Psí hory, který je známý pro svůj vysoký obsah mikrogranulárního zlata (~ 100 g/t). Celou lokalitou prostupuje mimo jiných strukturních prvků i hustě vyvinutá síť křemenného žilkování, jejímž pravděpodobným vznikem a prostorovým uspořádáním se zabývá tato práce. V práci byly využity data z vektorizace pořízené fotodokumentace a obrazové analýzy snímků z elektronového mikroskopu. Ta byla dále statisticky zpracována metodami analýzy proporčního zastoupení minerálů v rámci žilek, kumulativních vzájemných vzdáleností jednotlivých žilek a jejich fraktálové distribuce. Obrazová analýza potvrdila výskyt draselnoživcové metasomatózy, která postihuje zrna plagioklasu a je v hornině přítomna jak samostatně, tak rovněž tvoří okraje křemenných žilek. Závislost podílu křemenné výplně na mocnosti draslenoživcové metasomatózy nebyla potvrzena a je tedy možné, že se jedná o dva nezávislé procesy v neurčitém časovém rámci. Byl zjištěn přechod z lognormálního rozdělení vzájemné vzdálenosti křemenných žilek u odebraných vrtných jader do rozdělení spíše odpovídajícímu...
Úplný záznam
Mechanizmy frakturace a vzniku žil na ložisku Mokrsko
 Švagera, Ondřej ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Lokalita Mokrsko-západ se nachází ve štolovém komplexu Josef a z větší části zasahuje do výběžku tělesa sázavského tonalitu náležícímu do oblasti středočeského plutonického komplexu jižně od Prahy. Rovněž se oblast nachází v rudním revíru zvaném Psí hory, který je známý pro svůj vysoký obsah mikrogranulárního zlata (~ 100 g/t). Celou lokalitou prostupuje mimo jiných strukturních prvků i hustě vyvinutá síť křemenného žilkování, jejímž pravděpodobným vznikem a prostorovým uspořádáním se zabývá tato práce. V práci byly využity data z vektorizace pořízené fotodokumentace a obrazové analýzy snímků z elektronového mikroskopu. Ta byla dále statisticky zpracována metodami analýzy proporčního zastoupení minerálů v rámci žilek, kumulativních vzájemných vzdáleností jednotlivých žilek a jejich fraktálové distribuce. Obrazová analýza potvrdila výskyt draselnoživcové metasomatózy, která postihuje zrna plagioklasu a je v hornině přítomna jak samostatně, tak rovněž tvoří okraje křemenných žilek. Závislost podílu křemenné výplně na mocnosti draslenoživcové metasomatózy nebyla potvrzena a je tedy možné, že se jedná o dva nezávislé procesy v neurčitém časovém rámci. Byl zjištěn přechod z lognormálního rozdělení vzájemné vzdálenosti křemenných žilek u odebraných vrtných jader do rozdělení spíše odpovídajícímu...
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English